Krišna, Christos, Kristus

Šríla Prabhupáda a několik Jeho žáků se v roce 1974 setkalo ve Frankfurtě nad Mohanem s páterem Emmanuelem Jungclaussem, benediktinským mnichem z kláštera v Niederalteiche. Jakmile si páter Emmanuel povšiml, že Šríla Prabhupáda nese růženec podobný růženci, který používají křesťani, podotkl, že se také stále modlí: „Ježíši Kriste, buď k nám milosrdný." Tak vznikl následující rozhovor:


Šríla Prabhupáda: Co znamená slovo Kristus?

Páter Emmanuel: Kristus pochází z řeckého slova Christos, což znamená "pomazaný".

Šríla Prabhupáda: Christos je řecká verze slova Krišna.

Páter Emmanuel: To je zajímavé.

Šríla Prabhupáda: Když Indové vyslovují slovo Kršna, často říkají "Krišta"*. Krišta je sanskritské slovo a znamená "přitažlivý". Když tedy oslovujeme Boha "Kriste", "Krišto" nebo "Krišno", oslovujeme ve skutečnosti tu samou nejpřitažlivější Nejvyšší Božskou Osobnost. Když Ježíš pravil: „Otče náš, jen jsi na nebesích, posvěcuj jméno Tvé.", jméno Boha bylo „Krišta" jinak "Kršna". Souhlasíte?

Páter Emmanuel: Myslím, že Ježíš jako syn Boží vyjevil pravé jméno Boha: Kristus. Můžeme oslovovat Boha „Otče”, ale pokud ho chceme oslovit pravým jménem, musíme říci „Kriste”.

Šríla Prabhupáda: Áno, „Kristus” je jiný způsob, jak vyslovit „Krišta”, a „Krišta” je jiné vyslovení Božího jména „Krišna”.
Ježíš říkal, že by jsme měli zpívat jméno Boha, ale včera jsem slyšel jednoho teológa, který tvrdil, že Bůh nemá jméno - můžeme Ho oslovovat jen „Otče”. Syn může říkat svému otci „otče”, ale otec má i jméno. Podobně „Bůh” je všeobecný název pro Nejvyššího Pána, kteréhož vlastní jméno je Krišna. Proto když oslavujete Boha jmény „Kristus”, „Krišta” a nebo „Krišna”, oslovujete tu samou Nejvyšší Božskou Osobnost.

Páter Emmanuel: Ano, když chceme hovořit o pravém jméně Boha, musíme říci „Kristus”. V našem náboženství uznáváme Svatou Trojici: Otec, Syn a Duch Svatý. Věříme, že jen Syn Boží může vyjevit jméno Boha. Ježíš Kristus vyjevil jméno Otce, a proto považujeme jméno Kristus za zjevené jméno Boží.

Šríla Prabupáda: Vlastně to nevadí - Krišna nebo Kristus, jména jsou stejné. Nejdůležitější je, aby jsme dodržovali příkazy písem, které doporučují pro tento věk zpívání Božích jmen.** Nejjednoduší je zpívání mahá-mantry: Haré Kršna, Haré Kršna, Kršna Kršna, Haré Haré, Haré Ráma, Haré Ráma, Ráma Ráma, Haré Haré. Ráma a Krišna jsou jména Boha a Haré je Boží energie. Když zpíváme mahá-mantru, oslovujeme Boha spolu s Jeho energií, která je dvojaká - duchovní a hmotná. Nyní jsme v zajetí hmotné energie. Proto se modlíme ke Krišnovi, aby nás milostivě vysvobodil z hmotného světa a přijal nás do služby v duchovním světě. To je celá naše filosofie. Haré Kršna znamená „Ó, Boží energie, ó, Bože (Kršno), prosím Tě, zaměstnej mě v oddané službě Tobě.” Pro člověka je přirozené někomu sloužit. Z nějakého důvodu však nyní sloužíme hmotné energii, ale jakmile tuto službu změníme a začneme sloužit duchovní energii, pak bude náš život dokonalý. Praktikovat bhakto-jógu (láskyplnou službu Bohu) znamená osvobodit se od označení „hinduista”, „muslim”, „křesťan” atd. a jen sloužit Bohu. Lidé vytvořili křesťanství, hinduismus a islám. Až když dosáhneme náboženství bez těchto označení a přestaneme si myslet, že jsme křesťani, hinduisté či muslimové, poté teprve můžeme hovořit o čistém náboženství neboli bhakti.

Páter Emmanuel: Mukti?

Šríla Prabhupáda: Ne, bhakti. Bhakti zahrnuje i mukti (tedy spasení, osvobození se z hmotné existence). Mukti nemůže být bez bhakti, ale když jsme na úrovni bhakti, je už v tom zahrnuté i mukti. Popisuje to Bhagavad gíta (14.26): „Kdo se plně zaměstná v oddané službě, kdo nepoklesne za žádných okolností, okamžitě překoná kvality hmotné přirody a takto dospěje na úroveň Brahmanu.”

Páter Emmanuel: Je Brahman Krišna?

Šříla Prabhupáda: Krišna je Parabrahman (Nejvyšší Brahman). Brahman se realizuje ve třech aspektech: Jako neosobní záře Brahmanu, lokalizovaná Paramátmá (Nadduše) a osobní Bhagaván (Bůh). Krišna je osoba a Nejvyšší Brahman, neboť Bůh je osoba. Šrímad Bhagavatam (1.2.11) to potvrzuje: „Moudří transcendentalisti, kteří znají Absolutní Pravdu, nazývají tuto nedvojnou podstatu, Brahman, Paramátmá a Bhagaván.” Realizace Boha jako Nejvyšší Osobnosti je nejvyšším poznáním Boha. Bůh má šest vznešených vlastností: Je nejsilnější, nejbohatší, nejkrásnější, nejslavnější, nejmoudřejší a schopný si nejvíce odříkat.

Páter Emmanuel: S tím souhlasím.

Šríla Prabhupáda: Jelikož je Bůh Absolutní, Jeho jméno, Jeho podoba a Jeho vlastnosti jsou také Absolutní a neliší se od Něho. Když zpíváme svatá jména Boha, jsme s Ním přímo spojení. Když je člověk ve styku s Bohem, získává božské vlastnosti, a když je úplně očištěný, stane se z něho přítel Nejvyššího Pána.

Páter Emmanuel: Ale my můžeme pochopit Boží jméno jen do jisté míry.

Šríla Prabhupáda: Ano, jsme omezení, ale Bůh je neomezený. A jelikož je neomezený, absolutní, má také neomezené množství jmen, z kterých každé označuje Boha. Jeho jména můžeme pochopit podle toho, do jaké míry je vyvinuté naše duchovní poznání.

Páter Emmanuel: Mohu se Vás na něco zeptat? I my křesťani kážeme lásku k Bohu, snažíme se ji poznat a s sloužit Bohu z celého srdce i z celé duše. Jaký je tedy rozdíl mezi Vašim hnutím a námi? Proč posíláte své žáku do západních zemí, aby kázali lásku k Bohu, když evangelium Ježíše Krista přináší ten samý odkaz?

Šríla Prabhupáda: Problém je v tom, že křesťani nedodržují Boží přikázání. Souhlasíte?

Páter Emmanuel: Ano, víceméně máte pravdu.

Šríla Prabhupáda: Tak jaký význam má křesťanská láska k Bohu? Když nedodržujete příkazy Boha, kde je Vaše láska? Proto jsme přišli, aby jsme učili, co je to láska k Bohu, jestliže ho milujete, nemůžete nedodržovat Jeho příkazy. A když se jimi neřídíte, tak Vaše láska není pravá. Lidé na celém světě milují své psy, a ne Boha! Haré Krišna hnutí je proto potřebné, aby naučilo lidi, jak obnovit zapomenutou lásku k Bohu. Nejen křesťani, ale i hinduisti, muslimové a ostatní mají na tom vinu. Označili se jako „křesťani”, „hinduisti” nebo „muslimové”, ale Boha neposlouchají, V tom je problém.

Páter Emmanuel: Mohl by jste vysvětlit, v čem jsou křesťani neposlušní?

Šríla Prabhupáda: Ano - nedodržují přikázání „Nezabiješ” - podporují zabíjení zvířat. Souhlasíte, že porušují toto přikázání?

Páter Emmanuel: Osobně s Vámi souhlasím.

Šríla Prabhupáda: Dobře, pokud chtějí křesťani milovat Boha, musí přestat zabíjet zvířata.

Páter Emmanuel: Ale není důležitější...

Šríla Prabhupáda: Když ve výpočtu uděláte chybu na jednom místě, výsledek bude chybný. Je jedno, zdali další matematické úkony budou správné, ve výpočtu už je chyba a všechno následující bude nesprávné. Nemůžeme jednoduše přijmout jen tu část písma, která se nám líbí, odmítnout to, co se nám nelíbí a očekávat nějaký výsledek. Například slepice snáší vejce zadní částí tělo a jí zobákem. Hospodář si může pomyslet: „Přední část slepice mě vyjde velmi draho, protože musí jíst. Bude lepší, když ji odřežu.” Ale jakmile slepici chybí hlava, nebude snášet žádné vejce, protože tělo bude mrtvé... Stejně tak Nám nepomůže, když odmítneme obtížnou část písma a budeme dodržovat jen tu část, který se nám líbí. Musíme přijmout příkazy písem tak, jak je písmo předkládá, a ne tak, jak se nám to hodí. Když nedodržujete přikázání „Nezabiješ”, jak můžete hovořit o lásce k Bohu?

Host: Křesťani vztahují toto přikázání na lidské bytosti, ne na zvířata.

Šríla Prabhupáda: To by ale znamenalo, že Ježíš nebyl natolik inteligentní, aby použil správné slovo - nezavraždíš. Zabít a zavraždit jsou dva pojmy. Vraždění se vztahuje na lidi. Myslíte si, že Ježíš nebyl natolik inteligentní, aby použil správné slovo - „Nezavraždíš” - namísto „Nezabiješ”? Zabít znamená jakýkoliv druh zabíjení a hlavně zabíjení zvířat. Kdyby měl Ježíš na mysli jen zabíjení lidí, použil by slovo „Nezavraždíš”. ***

Páter Emmanuel: Ale ve Starém zákoně se přikázáním „Nezabiješ” nemyslí vražda. Když Ježíš řekl „Nezabiješ”, ještě toto přikázání rozvinul, že člověk by se nejenže měl vyhnout zabití svého bližního, ale měl by se k němu chovat s láskou. Nikdy nemluvil o vztahu člověka k jiným živým bytostem, jen o vztahu mezi lidmi. Proto když řekl „Nezabiješ”, myslel to také v duševním a citovém smyslu, tedy, že bychom neměli nikomu ubližovat fyzicky, ale ani zlými slovy a podobně.

Šríla Prabhupáda: Nezajímá nás ten či onen zákon, ale jen slova použitá v přikázáních. Jestliže chcete tyto slova interpretovat, to už je něco jiného. My rozumíme přímému významu: „Nezabiješ” znamená, že křesťani by neměli zabíjet. Můžete předložit mnoho vysvětlení, aby jste ospravedlnili svoje nynější konání, ale jasně vidíme, že tu žádné výklady nejsou třeba. Výklad je potřebný, když je něco nejasné. Ale tady je všechno jasné. „Nezabiješ” je jasné přikázání. Proč by jsme měli vytvářet výklady?

Páter Emmanuel: A jedení rostlin není zabíjení?

Šríla Prabhupáda: Vaišnavská filosofie říká, že by jsme neměli zabíjet ani rostliny. V Bhagavad gítě (9.26) Šrí Kršna vysvětluje: „Jestliže Mi někdo s láskou a oddaností obětuje lístek, květ, ovoce či vodu, přijmu to.” My obětujeme Kršnovi jen to jídlo, které vyžaduje a potom jíme to, co zůstane. Kdyby byl hřích obětovat vegetariánské jídlo, nebyl by to náš hřích, ale Krišnův. Kršna je jako slunko, které dokáže očistit i moč - my to nedokážeme. Krišna je jako král, který může přikázat, aby vraha potrestali oběšením, ale jeho samotného se netýká žádný test, protože je velmi mocný. Jedení jídla obětovaného Bohu je jako zabíjení ve válce. Velitel rozkáže vojákům, aby zaútočili, a poslušný voják, který zabije hodně nepřátel, dostane vyznamenání. Ale když ten samý voják zabije někoho ze svých, tak ho potrestají. Tak to je i s jídlem: pokud jíme jen prasádám (jídlo obětované Krišnovi), nedopouštíme se hříchu. Potvrzuje to Bhagavad gíta (3.13): „Oddaní Pána jsou osvobozeni od veškerých hříchů, neboť jedí jídlo, které je nejprve obětováno. Osoby, které však připravují jídlo pro svůj smyslový požitek, jedí bezesporu jen hřích.”

Páter Emmanuel: Nemůže Krišna povolit jedení zvířat?

Šríla Prabhupáda: Ano - v říši zvířat. Ale civilizovaní a zbožní lidé nejsou určeni k tomu, aby zabíjeli a jedli zvířata. Když přestanete zabíjet zvířata a budete zpívat Kršnovo jméno, bude všechno dokonalé. Nepřišel jsem Vás poučoval, přišel jsem Vás požádat, aby jste laskavě zpívali jméno Boha. I Bible to od Vás vyžaduje. Proto by jsme měli spolupracovat a zpívat, a jestli máte předsudky proti zpívání Kršnova jména, zpívejte „Kristus” nebo „Krišta” - mezi tím není rozdíl. Šrí Čaitanja pravil: „Bůh má nekonečně mnoho jmen, a jelikož není rozdíl mezi Samotným Bohem a Jeho Jmény, každé z těchto jmen má stejnou sílu jako Bůh.” Proto i když se označíte slovy „hinduista”, „křesťan” či „muslim”, jestliže budete zpívat Boží jméno, které se nachází ve Vašem písmě, dosáhnete duchovní úrovně. Lidský život je určení k seberealizaci - na zjištění, jak milovat Boha. To je pravá lidská krása. Je jedno, zda vykonáváte tuto povinnost jako hinduista, křesťan či muslim - hlavně ji vykonávejte!

Páter Emmanuel: Máte pravdu.

Šríla Prabhupáda: Vždy u sebe nosíme tyto korálky (ukazuje na svůj růženec se 108mi korálky), tak jako vy máte svůj růženec. Vy meditujete na růženci, proč to nedělají aji ostatní křesťani? Proč zahazují příležitost, která se jim dostává v lidském těle? Psi a kočky nemohou meditovat, ale my můžeme, protože máme lidský jazyk. Když budeme zpívat jméno Boha, nic tím neztratíme... Naopak, získáme tím nekonečně mnoho. Moji žáci zpívají Haré Krišna neustále. Mohli by jít do kina a nebo dělat jiné věci, ale oni toto vše přestali dělat. Nejedí maso, ryby, vejce, nepožívají omamné látky, nepijí alkohol, nekouří, nehrají hazardní hry, nespekulují a neoddávají se nedovolenému pohlavnímu styku. Zpívají Svatá Jména Boha. Jestliže s námi chcete spolupracovat, choďte do kostelů a zpívejte „Kristus”, „Krišta” nebo „Krišna”. Kdo by proti tomu mohl něco mít?

Páter Emmanuel: Nikdo, já osobně by jsem se k Vám velmi rád přidal.

Šríla Prabhupáda: Mluvím s Vámi jako s představitelem křesťanského náboženství. Proč raději nedarujete kostely nám, místo toho, aby jste je zavíraly? My by jsme tam zpívali Boží jméno 24 hodin denně. Koupili jsme na mnohých místech kostele, které byly vlastně zavřené, protože je nikdo nenavštěvoval. V Londýně jsem viděl hodně kostelů, které byly zavřené a nebo se využily na světské účely. V Los Angeles jsme koupili také jeden takový kostel. Prodávali ho, protože tam nikdo nechodil, ale kdybyste tam přišli nyní, viděli byste tisíce lidí. Každý inteligentní člověk může pochopit existenci Boha v průběhu pěti minut, není na to potřeba ani pět hodin.

Páter Emmanuel: Rozumím.

Šríla Prabhupáda: Ale lidé tomu nerozumění. Problém je v tom, že oni nechtějí rozumět...

Host: Myslím, že pochopení Boha není otázkou inteligence, ale skromnosti.

Šríla Prabhupáda: Skromnost rovná se inteligence. Skromným a pokorným patří království Boží. Je to napsané v Bibli, nebo ne? Ale ničemové tvrdí, že se můžeme stát Bohem - dnes je tato filosofie populární. Proto není téměř nikdo pokorný a skromný. Když si všichni o sobě myslí, že jsou Bůh, proč by měli být skromní a pokorní? Proto své žáky učím, aby byly skromní a pokorní. V chrámu se vždy hluboko pokloní a vzdají úctu svému duchovnímu učiteli. Tak dělají pokrok. Skromnost a pokora velice rychle vedou k duchovní realizaci. Ve Védských písmech je také uvedeno: „Těm, kteří mají pevnou víru v Boha a v Jeho představitele, duchovního učitele, se vyjeví smysl Véd.”

Páter Emmanuel: Neměla by se však tato úcta projevovat všem?

Šríla Prabhupáda: Ano, ale jsou dva druhy úcty: osobitá a obyčejná. Šrí Kršna Čaitanja učil, že by jsme neměli očekávat pocty pro sebe, ale vždy by jsme měli prokazovat úctu všem, i těm, kteří k nám byli neuctiví. Osobitou úctu bychom však měli prokazovat Bohu a Jeho čistým oddaným.

Páter Emmanuel: Ano, s tím souhlasím.

Šríla Prabhupáda: Myslím si, že křesťanští knězi by měli spolupracovat s Haré Krišna hnutím. Měli by zpívat jméno Kristus nebo Christos, a přestat zabíjet zvířata. To učí Bible, to není moje filosofie. Prosím vás, konejte podle toho a uvidíte, jak se změní situace ve světě...

Páter Emmanuel: Velice Vám děkuji.

Šríla Prabhupáda: Haré Krišna!