DVD Lost Village (Ztracená vesnice)

Od producentů dokumentu Matka Ganga.

Zobrazováním vznešenosti a nádhery nedotčené přírody dokument odhaluje jednoduchost a krásu vesnického života. Zachycuje radost i utrpení vesničanů a vyzdvihuje jejich hodnoty, které vyvolávají hluboký respekt a sympatii. Čistota jejich písní a hlasů, zvuků přírody a unikátní hudba, která film doprovází, dělají z tohoto díla nezapomenutelný zážitek. Lost Village ukazuje poznání a moudrost vesničanů. Odhaluje naději a obavy skutečných lidí ve skutečných situacích.

Tento film představuje pohled jeho hlavní postavy, Lókanátha Svámího. Narodil se a vyrostl v Arawade, odlehlé vesnici v indické Maháráštře. Několik desetiletí cestoval po světě, ale jeho poznání, učenost ani ohromná zkušenost nikdy nemohly zastínit domov jeho srdce:
„Arawade, jsem rád, že jsem doma! Jsem šťastný, že jsem tady!“
Slyšeli jsme hlas Lókanátha Mahárádže, který právě pracuje na své knize celoživotních zkušeností. A Lost Village předává jeho poselství současné společnosti.

Tento dokumentární film Lost Village založený na osobnosti není příběhem jedné vesnice nebo jednoho vesničana, ale 500 000 vesnic v Indii a miliónů dalších, kterým hrozí, že zmizí ze zemského povrchu. Ukazuje radosti a bolesti života, zatímco vyzdvihuje nezlomnou sílu lidské naděje, víry a lásky.

Naším cílem při vytváření filmu bylo odhalit moudrost tradičního indického života. Film diváka zavede k přirozené kráse jedné vesnice, která je běžným očím skrytá. Tento dokument má za cíl v širokém měřítku zvýšit povědomí lidstva o těchto darech a ukázat, o co vše společnost přichází, když mizí védská kultura.

Délka: 50 min., český dabing. Producent, režisér a scénář: A.Č. Bhaktivaibhava Svámí, hlavní role: Lókanátha Svámí.

Cena: 108 Kč.

DVD s českým dabingem možno objednat na: www.jamuna.cz

Copyright © 2009 Gunnar Reimann. All rights reserved. This work is registered with Copyright Witness: Registration No: 312958

Proč zpívat Hare Krišna?

Jaký je účel tohoto článku?
1) Vzbudit u co největšího počtu lidí zájem o zpívání Hare Krišna.
2) Pomoci těm, kteří již zpívají, vylepšit kvalitu jejich zpívání.

Jelikož nyní budeme psát o základech, je tato část určena zvláště těm, kteří se ke zpívání dostali teprve nedávno, nebo se alespoň chtějí dozvědět, o co se vlastně jedná.

Většina informací v tomto článku je čerpána z písemného díla A. Č. Bhaktivédanty Svámího Prabhupády, který tuto mahá-mantru (doslova "velký zpěv pro vysvobození" - Hare Krišna mantru) rozšířil po celém světě.

Co je to mahá-mantra?
Předtím, než pochopíme, proč bychom měli zpívat "Hare Krišna", měli bychom asi také vědět, co vlastně zpíváme.

Mahá-mantra jsou ve skutečnosti dvě věci. Za prvé je to modlitba. Modlíme se k Bohu a k energii Boha, aby nás zaměstnal v oddané službě. V podstatě, aby nám pomohl znovu se spojit s duchovnem a odpoutat se od hmoty. Za druhé se mahá-mantra skládá ze tří Božích jmen.

Slovo "Hara" je formou oslovení energie Pána, a slova "Krišna" a "Ráma" jsou druhem oslovení Pána Samotného. Jak "Krišna" tak "Ráma" znamená "nejvyšší radost" a slovo "Hara" představuje Pánovu nejvyšší energií radosti a v pátém pádu se mění na "Hare". Ó, Pánova nejvyšší energie radosti, pomoz nám dosáhnout Pána.
- Šríla Prabhupáda

Tato slova se liší od hmotných slov. Zatímco hmotná slova jsou zástupcem věcí, jména Boha jsou Bůh. Jelikož Bůh je absolutní, neliší se od Svých jmen. Když zpíváte "Krišna", tato zvuková vibrace je Krišna, Bůh. Kdyby tomu tak nebylo, Bůh by nebyl absolutní a nebyl by tedy Bohem. Ze své vlastní definice je toto zpívání Bohem. Když zpíváte, sdružujete se s Bohem. Je to takto jednoduché.

Poodhalení filozofie
Nyní se zde trochu ponoříme do filozofie vědomí Krišny. První věc, kterou potřebujeme pochopit, je, že nejsme tato těla. Jsme duchovní duše. Ta malá "duchovní jiskra", o které si všichni myslíme, že je uvnitř nás, ve skutečnosti jsme my! Duše, ve smyslu "naše pravé "já", je věčná. Naše těla nejsou.

Je jednoduché poznat, že nejsme tělo. Pokud usekneme ruku nebo nohu, jsme v podstatě stále stejnou osobou. Tato podstata, která zde stále zůstává a dělá nás námi, to skutečné já, je duše.

Duše je (a tedy i my jsme) věčně plná poznání a plná blaženosti. Avšak kvůli tomu, že jsme přišli do styku s hmotnou podstatou (tj. v podstatě cokoli, co není duchovní), jsme na to zapomněli. Protože jsme duše a duše je neměnná, máme tyto vlastnosti stále. Ale jelikož jsme v tomto hmotném světě, musíme se zabývat hmotnou podstatou.

Tato hmotná podstata se nazývá mája, doslova "to, co není" či "iluze". Iluzí v níž žijeme, je to, že nějakým způsobem tuto hmotnou podstatu ovládáme. Věříme, že jestliže si dopřáváme mnoho vymožeností, zkratek a úniků, tak tím ve skutečnosti vylepšujeme své životy. Tak tomu však právě není. Čím více se snažíme pomocí těchto hmotných opatření udělat své životy "snadnějšími", tím více se zaplétáme v této hmotné podstatě, v máji. Čím více jsme zapletení, tím více jsme v iluzi. Věříme, že nás všechny tyto věci učiní šťastnými, ale popravdě, jak by mohly?

Duše je plná blaženosti. Blaženost, to není štěstí, že jste získali nové auto nebo jste byli povýšeni. Blaženost je věčné duchovní štěstí. Je to štěstí, z něhož se nelze vrátit do smutku. Je to štěstí, které v nás vždycky bylo, ale je zakryto touto májou, iluzí.

Taková je naše situace. Snažíme se jako šílení být šťastní prostřednictvím procesu svého "vylepšování" hmotným způsobem a díky získávání stále více věcí. Čím více toto děláme, tím více se oddělujeme od duchovna. Čím více zakrýváme svou duchovnost materialismem, tím více to potřebujeme napravit. Jednoduše řečeno, tím více potřebujeme tento iluzorní obal očistit a uvědomit si svou pravou podstatu: že jsme duchovní duše, věčné, plné poznání a plné blaženosti.

Proč tedy zpívat Hare Krišna?
Protože tato slova jsou jména Boha, a nejsou tedy hmotná, ale duchovní, a mohou okamžitě začít odlamovat kousky tohoto materialistického obalu. Zpívání Hare Krišna je transcendentální proces pro obnovení tohoto původního, čistého vědomí. Opakováním této transcendentální vibrace můžeme očistit ze svých srdcí všechny pochybnosti.

Šríla Prabhupáda pokračuje: "Vědomí Krišny není umělé rozpoložení mysli. Toto vědomí je původní, přirozenou energií živé bytosti. Když nasloucháme této transcendentální vibraci, naše vědomí se obnovuje. Pro tento věk je doporučen tento nejjednodušší způsob meditace. Rovněž díky praktické zkušenosti je člověk schopen pochopit, že zpíváním této mahá-mantry, neboli Velkého zpěvu pro vysvobození, může hned pocítit transcendentální extázi prostupující z duchovní sféry."

Mahá-mantra pochází z duchovní úrovně. Jelikož je duchovní vědomí vyšší než materiální vědomí, transcenduje vše smyslové, mentální a intelektuální. Duch je až za tímto vším. Hare Krišna mahá-mantra je naším přímým spojením k obnovení našeho duchovního vědomí. Jinak budeme jen pokračovat v tomto koloběhu předstíraného štěstí, a nikdy nepoznáme, že si nejen zasloužíme něco mnohem lepšího než toto, ale že věčně jsme mnohem více než tato hmota, tato iluze.

Jsme duše, potřebujeme duchovní řešení našeho materialistického problému. Hare Krišna mahá-mantra tímto řešením je.

Žádný jiný prostředek duchovní realizace není v tomto věku hádek a pokrytectví tak účinný, jako zpívání mahá-mantry:

Hare Krišna Hare Krišna
Krišna Krišna Hare Hare
Hare Ráma Hare Ráma
Ráma Ráma Hare Hare


Zpívejte Hare Krišna a buďte šťastni!


(c) Převzato z www.sitproperly.com, překlad z angličtiny: bh. Ondra Hládek

Příběh v pozadí výroku "seď pořádně!"

Každé ráno je ve všech chrámech Hare Krišna všude na světě vyhrazen čas pro džapu.

Je to asi tak hodina vyhrazená pouze zpívání. Během této doby se pouští nahrávka z kazety nebo CD, na které Šríla Prabhuáda zpívá džapu. Je to úžasně prospěšné. Jedná se o 70ti minutovou nahrávku ničeho jiného, než jemného opakování "Hare Krišna Hare Krišna Krišna Krišna Hare Hare, Hare Ráma Hare Ráma Ráma Ráma Hare Hare." Ale když posloucháte pozorně, tak se v jednom okamžiku zpívání skoro úplně ztiší a slyšíte Šrílu Prabhupádu, jak rychle pokárá oddaného tím, že mu řekne "Seď pořádně!"

Toto slyšel každý oddaný a většina z nich si lámala hlavu, jak k tomu došlo a kdo byl tím šťastným oddaným? Jak to jen seděl, že si ho Šríla Prabhupáda vybral?

Bylo to takhle: Šríla Prabhupáda učil oddané, jak zpívat džapu. Když zpíváte, je nejlepší sedět se zkříženýma nohama (na indický způsob). Jeden oddaný si v této oblasti zřejmě trochu ulevoval.

Tím oddaným byl Manasatita dása z Itálie. V únoru 2004 ho naneštěstí srazil automobil a on opustil tělo*. Řidič od nehody ujel. Podle těch, kdo Manasatitu znali, byl stále veselý a přátelský. Měl ohromný smysl pro humor a na tváři měl vždy úsměv.

Když našli jeho tělo, svíral ve své ruce džapa korálky. Lze předpokládat, že opustil tělo při zpívání Hare Krišna. Ačkoli je jeho odchod jistě tragédií, je úžasné vědět, že odešel během zpívání. Odcházet při zpívání je něco takového, jako když kovboj umírá ve svých botách, nebo voják tváří v tvář svému nepříteli.

Tento oddaný byl také známý tím, že jednou neúmyslně oholil Šrílovi Prabhupádovi jeho šikhu (pramínek vlasů vzadu na hlavě, který nosí většina oddaných mužů). Asi tam tenkrát také neseděl pořádně!

Všechna sláva Manasatitovi Prabhu!

* "opustil své tělo" je fráze, kterou oddaní používají, aby vyjádřili, že "zemřel". V souladu s naší filozofií je přesnější říci, že někdo opustil tělo. V čase smrti opouští duše (pravé já) tělo. Když zemřeme, zanecháme svá těla zde. Ve skutečnosti tedy neumíráme, umírá pouze naše tělo.

Nahrávku džapy Šríly Prabhupády na CD si můžete objednat v našem e-shopu: www.jamuna.cz

(c) překlad z angličtiny: bh. Ondra Hládek, 12.9. 2006

Brahma-muhurta - čas vstávání z postele

"Čas brzy ráno, jednu a půl hodiny před východem Slunce, se nazývá brahma-muhurta. Během této brahma-muhurty jsou doporučovány duchovní aktivity. Duchovní činnosti vykonávané časně ráno mají větší účinek, než v kteroukoli jinou denní dobu."

[Bhágavata Purána, 3.20.46, význam od A.Č. Bhaktivédanty Svámího]

Byl to Benjamin Franklin, kdo v knize Poor Richard's Almanack napsal: "Brzké uléhání a časné vstávání učiní člověka zdravým, bohatým a moudrým." (v originále je to říkanka: "Early to bed and early to rise, makes a man healthy, wealthy and wise", obdoba českého "Ranní ptáče dál doskáče" – pozn. překl.)

Toto přísloví má hodně hluboký význam.

Od svých nejprvnějších dnů v hnutí Hare Krišna roku 1971 jsem jako mladý oddaný věděl, že můj guru, A.Č. Bhaktivédanta Svámí, s láskou nazývaný Šríla Prabhupáda, vždy pozorně dbal na to, aby se jeho žáci touto radou řídili, a byli tedy vzhůru od časného rána.

Často se ptal, proč se někteří oddaní, jež žili v chrámovém ášramu, pravidelně brzy ráno neúčastní činností v chrámu. Říkal, že tato denní doba je velmi důležitá pro ty, kdo usilují o jógový životní styl. Prabhupáda zvláště vyžadoval, aby jeho žáci byli přítomni na prvním denním kírtanu (společné zpívání), známem jako mangala-árati.

Prabhupáda řekl: "Přesný čas mangala-árati může být různý s ohledem na hodiny, musí však být vždycky hodinu a půl před východem Slunce."

I když jsem měl obvykle pocit, že bych rád zůstal v posteli, téměř vždy jsem vstával brzy, abych se zúčastnil chrámových oddaných činností, a zakrátko jsem si všiml, že se pak celý den cítím velmi dobře, což bylo výsledkem vstávání v tu časnou ranní dobu. Bylo to jako bych se po zbytek dne vznášel ve vzduchu, a byl pokrytý nějakým úžasným, povzbuzujícím, éterickým balzámem.

Časné vstávání dávalo všem mých denním činnostem téměř mystickou podporu. Přes den jsem byl mnohem více v kondici, pokud jsem vstal před svítáním, i když jsem si třeba potom později ve dne trochu zdříml, abych se osvěžil. A často jsem pozoroval, jak bylo mé vaření lepší v těch dnech, kdy jsem byl vzhůru již během hodin brzy po půlnoci.

Co je na této době tak zvláštního? A čím je pro nás důležitá? Existuje samozřejmě mnoho prastarých sanskrtských doporučení uváděných mudrci, kteří vstávali časně dávno před Benjaminem Franklinem. Vyberme například toto:

Poslední verš Šrí Gurvastakam ve Stavamrta-laharí středověkého vaišnavského básníka Šrí Višvanátha Čakravartího Thákura vypadá následovně:

srimad-guror astakam etad uccair
brahme muhurte pathati prayatnat
yastena vrndavana natha saksat
sevaiva labhya januso 'nta eva

"Taková osoba, která během brahma-muhurty velice pozorně přednáší Šrí Gurudévovi toto aštakam, dosáhne na konci svého života zcela jistě přímé služby lotosovým nohám Pána Šrí Krišny, Jenž je tou nejústřednější postavou Vrindávanu."

Šríla Prabhupáda píše v proslulém biografickém díle Čaitanja Čaritámrita, oddíl Madhya Líla, kapitola 24, význam verše 331:

"V časných ranních hodinách (známých jako brahma-muhurta) má člověk vstát a ihned začít zpívat Hare Krišna mantru, nebo alespoň 'Krišna, Krišna, Krišna'. Tímto způsobem by měl člověk vzpomínat na Krišnu."

Nebyli to pouze oddaní Krišny, kdo vstával časně ráno. Ve své knize "Krišna" v kapitole nazvané "Každodenní činnosti Pána Krišny" Prabhupáda píše:

"Pán Krišna vstával z postele přesně přímo při začátku brahma-muhurty.. Poté, co vstal, umyl si Pán Krišna ústa, ruce a nohy, pak ihned usedl a meditoval…"

Garga-samhita 4.8.19 uvádí:

eka-varam-jalam-pitva dhauta-vastro 'ti-nirmalah
brahme muhurta utthaya caikadasyam-harim-natah

"Během postního dne ekadaší má mít člověk ryzí srdce a být velmi čistý, obléci si na sebe čistý oděv, pouze jednou se napít vody, vstát při brahma-muhurtě, a poklonit se Pánu Krišnovi."

Garga-samhita 5.15.2. uvádí:

brahme muhurte cotthaya gopyah sarva grhe grhe
dehaly-anganam alipya dipams tatra nirupya ca

"V každém domě gópí (pasačky krav) vstaly při brahma-muhurtě, pomazaly dveře a dvorky, upravily lampy,…"

Garga-samhita 8.10.7. rovněž uvádí:

brahme muhurte cotthaya rama-krsneti ca bruvan
natva gurum bhuvam caiva tato bhumyam padam nyaset


"Člověk má vstát při brahma-muhurtě, zpívat svatá jména Pána Krišny a Pána Balarámy, a poklonit se svému guruovi. Teprve potom by měl své nohy položit na zem."
Můžete se zeptat, kdy přesně nastává tato brahma-muhurta? Vlastně to vychází každý den jinak! Podlé védské astrologie je den rozdělen na 30 fází zvaných muhurty. Brahma-muhurta začíná 1 hodinu 36 minut před východem Slunce a trvá 48 minut.

Chvíle pro jedinečný obřad mangala áratí, kdy jsou v chrámu nabízeny Bohu vonné tyčinky, hořící ghí lampy, parfémovaná voda, voňavé květiny, vějíř z pavího peří, a další příznivé věci, by měla být pokud možno během této brahma-muhurty. Většinou to bývá ve 4:30 nebo v 5:00 ráno.

Načasování se bude měnit podle doby východu Slunce, protože chvíle brahma-muhurty vždy závisí na času východu Slunce. Okamžik východu Slunce určuje časy pro všechny muhurty dne.

Všichni staří mudrci a učitelé v jógové tradici, zvláště ti, jež náležejí ke směrům vyučujícím bhakti neboli oddanost, doporučují lidem, kteří to myslí s životním stylem založeným na józe vážně, aby vstávali a vykonávali během brahma-muhurty nějaké duchovní činnosti, i když nežijí v ášramu.

V proslulém "Růžovém městě" Džajpuru na severu centrální Indie můžete dodnes vidět obrovské davy městských obyvatel spěchající městem již ve 4:30 ráno, všechny čerstvě vykoupané a v čistých šatech, jak proudí do slavného chrámu Rádha-Góvindy, aby navštívili svého milovaného Pána Góvindu (Krišnu) a zúčastnili se oslav.

Ať žijete kdekoli na světě, je jednoduché vypočítat brahma muhurty na celý rok. Tabulky s východem Slunce jsou dnes snadno dostupné na internetu, a z nich je možné udělat prostý matematický výpočet.

Když například píši tento článek v Perthu, má tabulka slunečních východů mi říká, že Slunce dnes vyjde v 6:40. Abych vypočítal dnešní brahma-muhurtu, nejprve odečtu (jdu zpátky o) 1 hodinu a 36 minut. Dostanu čas 5:04. Trvání brahma-muhurty je 48 minut, dnešní brahma-muhurta tedy začíná v 5:04 a končí v 5:52. Nyní je 5:30 ráno, takže tento článek píši během brahma-muhurty!

Šríla Prabhupáda prohlásil, že brahma-muhurta je nejlepší muhurtou pro duchovní cvičení, a z tohoto důvodu je to podle astrologických diagramů nejlepší muhurta dne. Osobně se vždy snažím být během brahma-muhurty vzhůru a dělat něco duchovního, jako je zpívání (nebo psaní tohoto článku!). Mou nejoblíbenější činností v průběhu této příznivé chvíle je zpívat Hare Krišna mantru:

Hare Krišna Hare Krišna,
Krišna Krišna Hare Hare,
Hare Ráma Hare Ráma,
Ráma Ráma Hare Hare.


Ať už člověk žije v ášramu nebo doma, měl by si uvědomovat velký duchovní přínos z toho, je-li během této nejpříznivější části dne – brahma-muhurty - vzhůru.

Šríla Prabhupáda vyprávěl svým žákům historku z doby, kdy žil ve Vrindávanu. K řece Jamuně chodila každé ráno Bengálská vdova, aby se vykoupala. A každé ráno bez výjimky se vracela s konvicí vody pro pudžárí v chrámu Ráhda-Damódara, kteří ji používali při koupání Božstev. Prabhupáda řekl, že té ženě někdy otevíral bránu, jelikož také vstával velice brzy, a ona vstoupila a vzbudila pudžárí. "Přestože jsou noci ve Vrindávanu v zimě chladné," řekl Prabhupáda, "ani jedinkrát se nestalo, že by ta žena opomenula přinést vodu. Díky této své činnosti se vrátí zpátky k Bohu. Ten, kdo brzy ráno nevstává, to s duchovním životem nemyslí příliš vážně. Člověk musí vstávat před začátkem času brahma-muhurty, který je velmi příznivý. A když to nemyslí s duchovním životem vážně, bude s tím mít problémy."